Den 16: Erasmus

Navzdory tomu, že jsem vystudoval bakaláře a inženýra v Anglii, tak jsem nikdy nebyl na žádném Erasmu. Erasmus je fajn, člověk si takhle řekne, co kdybych vyjel někam do evropy děsivě chlastat a přitom se nechal štědře dotovat Evropskou Unií. Ostatně proto Erasmus vznikl. Normálně studenti jezdí na studentský Erasmus, u kterého opravdu nemusíte nic dělat (tak asi maximálně dojet si do krámu pro novou várku alkoholu), já jsem si vybral pracovní Erasmus. který sice nenabízí komfort flákání se, ale na druhou stranu mohu vyjet kam chci (nemusí být s hostující univerzitou podepsaná bileterární dohoda) a získám i nějaké ty zkušenosti.

To že ve třetáku chci jet na Erasmus a že to bude do Yorku, to jsem věděl už od nástupu. Udělal jsem si nějaké ty standartizované testy angličtiny (FCE nebo tak) které byly stejně primitivní jako nudné a pak mě už čekalo jen najít firmu a projít pohovorem. Můj první nástřel byla firma Science City York ve které jsem dělal pohovor se šéfem na svoji diplomovou práci. Napsal jsem dobrodružný email jak jsem mladý, krásný, skvělý a netoužím po ničem jiném než u nich dělat stáž. Pak už jenom následoval krátký pohovor, kde jsem nadhodil pár komplimentů a klaplo to. Následný Erasmácký pohovor na univerzitě byl brnkačka, protože mi bylo řečeno, že je míň žadatelů než je peněz (ANO je to demence studentů, ale jejich boj). A bylo to. Erasmus do Anglie nabízí cca 20 tisíc měsíčně + dostávám 10 tisíc jako PhD student, za což se v UK už dá docela vyjít. Pohoda.

Co jsem byl trochu nervózní byla firma do které jsem v říjnu měl jet. Ani já, ani šéfka firmy jsme moc nevěděli, co tam vlastně budu dělat. Na prvním dni jsem dostal stůj, nějaké prospekty a popřání hodně štěstí. Sice se to nezdá, ale nicnedělání je mnohem nudnější než práce a tak jsem začal otravovat všechny kolem, ať mě něčím zaměstnají. Práce co jsem dostal většinou byly vyřešeny v Excelu během půl hodiny a jelikož jsem na ně dostal dva dny, tak jsem byl tam kde předtím. A tak to šlo víceméně celých 5 měsíců. Dostal jsem se ale i k zajímavým věcem jako je CRM, mezinárodní rozhodčí v nějaké soutěži, ochutnávač zbylého jídla z porady atd. Co ovšem bylo po celých 5 měsíců skvělé bylo to, že se ke mně chovali všichni hrozně hezky. Vycházeli mi vstříc a celkově na nich bylo vidět, že zjistili že ten špindíra z východní evropy zase takový špindíra není.

Rekapitulace:

1) Disetace: 0

2) Práce: 0

3) Zdraví: 0. Ano dnes jsem poprvé ve velkém porušil dietu. V jedenáct večer jsem dostal tak naprosto neutuchající touhu na hamburger, že jsem vzal auto a jel 10 km do nonstop mekáče se narvat k prasknutí. Je to velké zklamání a vzhledem k tomu, že to byl poslední den jednoho cyklu diety, tak i škoda. Zítra je Sin Day, což znamená, že si s Bárou můžeme dát co chceme (po úvodních 14 dnech, bude Sin Day každý 4tý den) a já to mohl ještě ten den vydržet.

Add Comment