Den 17: Sin Day

Dneska je SinDay a poslední den v mé práci zároveň. Jak jsem vysvětlil v předchozím příspěvku, mám s lidmi v práci dobré vztahy a rozhodl jsem udělat svůj odchod ve velkém stylu. Poprosil jsem místní sekretářku, jestli by byla tak hodná a zajistila pizzu pro kancl na oběd. Dal jsem jí 40 liber a považoval to za uzavřené. Ovšem když se přiblížil čas oběda, tak zazvonil zvonek a do místnosti přijel pingl s dvoukolákem plným jídla. Vůně se rozprostřela po celém kanclu a v tu chvíli mi bylo jasný, že na mě jen tak nezapomenou :-) Ostatní se mi odvděčili tím, že mi dali krabici plnou místních piv a tak i já jsem z toho vyšel štastný a spokojený.

SinDay se teda rozjel ve velkém stylu, kdy jsem začal pizzou a opékanými bramborami. Navečer jsem si koupil Cookies a dostal i trochu jídla od Báry. Nechci se zítra podívat na váhu. Nevím jestli ten její vyčítavý pohled zvládnu.

Jak se posunuju ve svém životě (z posledních příspěvků vám musí být jasný, že „posun“ je hodně divoké pojmenování)

1) Disertace: Abych mohl ke státnicím potřebuju publikovat a jelikož naše fakulta razí krédo, že doktorandi jsou špína, do které se nevyplatí příliš investovat, tak jsou nám propláceny jen podřadné (a tedy levnější) konference (na druhou stranu jsem rád i za to, že je nám aspoň něco propláceno. V anglii nejen že doktorandi nedostávají ani korunu, ale ještě k tomu platí cca 200 000 ročně školné a nevím kterej blázen by do toho šel). Nicméně pointa je v tom, že jsem si našel nějakou virtuální (haha) konferenci a tam pošlu článek co jsem si napsal do šuplíku.

2) Práce: Nejsem si jist, jestli ještě chci tady něco hledat. Ano částečně je to proto, že mám zatím nulovou odezvu na své životopisy, ale i tím, že tady v Anglii budu stejně pořád pro ostatní ten z východní evropy. Problém není ani tak v lidech ale v předsudcích. S lidmi co jsem potkal a měl ten čas se lépe seznámit, nemám jediný problém. Horší to je s lidmi co člověk potkává tak nějak náhodně. Dnes jsem byl u kadeřnice a u ní jsem hmatatelně cítil její pocit nadřazenosti. Těžko se to vysvětluje, samozřejmě jde jen o pocity a nikdo vám to neřekne do očí, ale já jsem na to hodně háklivý a vadí mi to. Je to něco jako když u nás jednáte s ukrajincema, respektive úplně stejné.

3) Zdraví: SinDay, nic víc není potřeba zmiňovat. Jestli budu zítra na své původní váze, tak si asi dám facku…

Add Comment