Den 182: Bez ženy a bez cíle

Měsíc se sešel s měsícem a já jsem zůstal bez Báry. Těžko říct co s ní teď je, ale přeju jí jen to nejlepší. No každopádně pro mne to znamená trochu změnu životních priorit. Nevěděl jsem co s penězmi co jsem šetřil na naší svatbu a tak jsem je utratil za vstup do snad nejburžoaznější posilky v Praze, takže si pravidelně válím šunky v sauně s místním managementem a snažím se oslňovat (nebo respektive neoslňovat) svým nadměrně chlupatým zadkem. Hodně sportuju, piju a celkově žiju aktivní život, což má za následek, že jednak nemám žádný volný čas a druhak nemám prostor na zbytečné myšlenky. Musím vyzdvyhnout nedávné turnaje v beach volejbale, páč se mi líbily ikdyž jsme skončili poslední.

Práce taky dobrý. Už se sice valí, ale už jsem víceméně snad pochopil co jsou moje povinnosti a pravomoce a tak se snažím dělat co můžu. Lidi se ke mně chovají slušně a zatím na mě nikdo nekřičel. Takže víceméně úspěch. Jo a ve středu jdeme na telefonickej beach do Žlutých lázní, tak musím zaperlit.

Vzhledem k okolnostem jsem nucen trochu přepracovat svoje tři priority. Jelikož škola již v současné době je odložena na menší neurčito, tak vkládám místo ní cíl si najít nějakou fajn holku.

Takže:

1) Láska: Začal jsem aktivně výletem s Michalem do Saváče. Vybalil jsem to na nějakou autistku, ale ta se lekla a utekla. Takže menší fail. Tak snad příště.

2) Práce: Zatím dobrý. Snad brzy bude snídaně s Luisem abych si mohl nacpat břich.

3) Zdraví: Makám na sobě. Což je fajn. Ale teď mám rýmičku z klimošky a díru v zubu, která mě bolí. Takže půl na půl. Ale očekávám eliminaci rýmičky a vyplnění zubu a pak se to rozjede.

A jako motivaci na závěr video jak tři tlouštíci se vesele cpou žrádlem:

Add Comment